Sikorski CH-34 Choctaw / UH-34 Seahorse / UH-34 Seabat

CH-34 (S-58)  Jednomotorový víceúčelový vrtulník klasického uspořádání s čtyřlistým nosným a vyrovnávacím rotorem, určený k přepravě osob a materiálu. Nákladová kabina pro 12 osob.

S-58 vycházel z H-19, byl větší, výkonnější a také aerodynamičtější. Podobně jako H-19, ani S-58 nevznikl na objednávku od vlády, ale vývoj byl financován z firemních fondů. Prvním zákazníkem z řad ozbrojených sil bylo námořnictvo, které uzavřelo v roce 1952 kontrakt na protiponorkové HSS-1 Seabat (po sjednocení značení v roce 1962 přeznačený na SH-34G). První kusy pro Navy vzlétly v roce 1954. Dalším typem pro US Navy byl HSS-1N (SH-34J) schopný nočního provozu a vybavený autostabilizací.
V roce 1955 následovala objednávka od armády, u které byl typ zaveden jako transportní H-34A Choctaw (později CH-34A), modifikovaný na H-34B (po roce 1962 jako CH-34C).
V roce 1957 byl typ zavedený i u Námořní pěchoty, pod označením HUS-1 Seahorse (po sjednocení značení UH-34D).

S-58 zaujal Námořní pěchotu ihned potom, co se dostal do služby US Navy. Ale kvůli nedostatku financí a výrobní kapacitě vyplněné objednávkami pro námořnictvo a armádu, obdržel USMC první vrtulník tohoto typu počátkem roku 1957. U Námořní pěchoty nesl typ označení HUS-1 (Helicopter Utility Sikorsky), toto označení nevymizelo ze slovníku mariňáků ani po přeznačení na UH-34D (v roce 1962) a používalo se i během války ve Vietnamu. "Déčko" v novém označení bylo příčinou jiné přezdívky a to "Dog".

UH-34D
Základní technické údaje:
Průměr nos. rotoru.........................	17,1 m
Průměr vyr. rotoru.........................	2,9 m
Délka trupu...................................	14,2 m
Výška..........................................	4,5 m
Max. rychlost................................	198 km/h
Cestovní rychlost...........................	160 km/h
Dostup.........................................	2 900 m
Dolet...........................................	450 km
Hmotnost:
Prázdná.......................................	3 900 kg
Max. vzletová...............................	6 300 kg
Motor: pístový WrightC9R-1820-840
Výkon motoru................................	1 207 kW
Počet motorů................................	1

První vrtulníky Námořní pěchoty začaly nad Vietnamem létat na jaře 1962. Od konce roku 1961 operovaly ve Vietnamu armádní vrtulníky H-21, které měly přispět ke zvýšení pohyblivosti jihovietnamských vládních sil. V rámci navýšení počtu vrtulníků byla do Vietnamu převelena jedna vrtulníková peruť USMC. Operace nesla název SHUFLY. První mariňácké UH-34D přistály ve Vietnamu na počátku dubna 1962. Peruť byla umístěna na bývalém japonském letišti v Soc Trang v deltě Mekongu, ale po půl roce, v září 1962, se mariňáci přesunuli do Da Nangu. Tam byla do té doby armádní 93.rota a její CH-21C měly v hornatém terénu ještě více problémů s výkonem než v nížinách. UH-34 problémy s výkonem neměl, mohl přepravovat více vojáků, mohl podnikat lety podle přístrojů.

Perutě USMC procházely rotací, po několika měsících se střídaly. V roce 1964 probíhal u perutě také výcvik pilotů VNAF, který byl završen předáním 24 UH-34D jihovietnamskému letectvu. Na podzim 1964 byla operace SHUFLY ukončena.
Do Vietnamu se UH-34D vrátily o půl roku později spolu námořní pěchotou. Nejprve se jednalo o dvě perutě, ale jejich počet rostl. V době vrcholu v letech 1966-67 bylo ve Vietnamu šest až sedm perutí s UH-34D. V roce 1967, kdy byla kvůli nehodám uzemněna flotila CH-46, měly zastaralé, ale spolehlivé UH-34D cenu zlata.

V roce 1967 tvořily UH-34D asi polovinu vrtulníků USMC ve Vietnamu. Během roku 1968 byl typ dále nahrazován vrtulníkem CH-46 a ke konci roku mariňácké UH-34D téměř zmizely z Vietnamu. Několik počátečních měsíců roku 1969 létala s UH-34D jen jediná peruť - HMM-362, umístěná na USS Okinawa jako součást Special Langing Force.

UH-34D, HMM-365, Chu Lai, léto 1965. Vrtulník má novější typ hlavního podvozku se třemi vzpěrami. Tento novější typ podvozku měla část strojů USMC.

Jihovietnamské letectvo užívalo několik verzí H-34, mezi kterými se patrně nerozlišovalo, podobně jako tomu bylo u letadel A-1 Skyraider. Starší stroje pocházely od několika předchozích uživatelů. Od americké armády pocházely CH-34C Choctaw, od námořní pěchoty UH-34D Seahorse a od námořnictva UH-34G Seabat. Je ale možné, že do Vietnamu byly dodány i některé UH-34E (ex-USMC) a UH-34J (ex-US Navy)

První H-34 obdrželo VNAF v prosinci 1960. Tehdy se jednalo o 11 CH-34C, které měly nahradit nevyhovující H-19. Další dodávky následovaly i v dalších letech. Vrtulníky H-34 byly hlavním typem transportního vrtulníku VNAF až do konce 60.let, kdy byly nahrazeny UH-1. Počet perutí H-34 narostl na číslo pět. Nejznámější je 219.vrtulníková peruť "Kingbees", která podporovala mise MACV-SOG. Tato peruť létala s H-34 nejdéle a měla i největší ztráty, což bylo dáno povahou jejich misí.

Je pravděpodobné, že u dodávek se zpočátku jednalo hlavně o CH-34C a UH-34G, protože u americké armády i námořnictva byl typ H-34 nahrazován jiným (UH-1 a SH-3). Ale i když H-34 u těchto dvou složek dosluhoval, neznamenalo to, že byl úplně na odpis. Armáda létala s CH-34C v Evropě a také je využívala k výcviku a u záložních jednotek ve Spojených státech. Podobně tomu bylo i u námořnictva, kde SH-34 sloužil k výcviku a u záložních jednotek. Na dodávkách pro jihovietnamské letectvo se začala podílela i námořní pěchota, kde UH-34D dosud sloužil v aktivní službě, ale od poloviny 60.let začal být nahrazován typem CH-46. Prvních 24 mariňáckých UH-34D bylo předáno VNAF pravděpodobně v roce 1964.
Podle globalsecurity.org (který čerpal data z Journal of Military Assistance), bylo do března 1972 dodáno Jižnímu Vietnamu 94 CH-34C, 56 UH-34D a 81 UH-34G.

Tento jihovietnamský H-34 patrně původně létal u US Army jako CH-34C. Stroj má starší typ podvozku pouze s jednou spodní vzpěrou. Poznávacím znakem armádních CH-34C by měl být "bumerang" antény na hřbetě trupu. Tento vrtulník má na předku trupu anténu (nejspíš FM), ale ta patrně není původní. Naopak původní bude motor s výfukovým systémem svedeným do jednoho výfuku.

Jihovietnamský H-34 v nestandardním zbarvení. I zde by se mělo jednat o CH-34C (starší podvozek, starší typ výfukového systému, na hřbetě patrně "bumerang"). Na přídi dvojice původních FM antén, které také patřily k vybavení armádních CH-34C.

Podle podvozku a "bumerangu" by i tohle měl být původně CH-34C.

Jihovietnamský H-34 původem od USMC - UH-34D #145752. Tento stroj má ještě starší typ podvozku.
Zajímavá je celková scenérie, která vypadá až filmově nebo jako námět pro modelářské diorama.
Pravděpodobně letiště v Can Tho.

Podle čísla #138460 na trupu by se mělo jednat o UH-34G. Tomu by odpovídal i starší typ podvozku.

Tento H-34 má opět starší typ podvozku s jednou spodní vzpěrou. Na trupu, nad ukotvením spodní vzpěry, je vedle sebe dvojice výstupků, která by mohla sloužit jako poznávací znak strojů pocházejících od US Navy. Ne 100% spolehlivý, protože i některé stroje USMC mají dva výstupky. Pod výstupky byly připojeny kabely, výstupky nejspíš sloužily jako ochrana kabelu.
Na snímku by tedy mohl být UH-34G, podle čísla na trupu by mohl pocházet z posledního výrobního bloku se sériovými čísly 143864-143960.