Sikorsky CH-37 Mojave
Téma obsahuje: verze CH-37B, CH-37C.

CH-37 (S-56) Těžký dvoumotorový transportní vrtulník klasické koncepce s pětilistým nosným a čtyřlistým vyrovnávacím rotorem.

Sikorski S-56 vznikl na základě požadavku USMC na útočný transportní vrtulník (assault transport helicopter - vrtulník měl přenášek vojáky i techniku během vyloďovacích operací). Pětilistý rotor (v boji mohl o jeden list přijít) poháněly dva pístové motory Pratt & Whitney R-2800, které za Druhé světové války poháněly například letadla P-47 Thunderbolt, F4U Corsair nebo F6F Hellcat. Motory byly umístěné spolu se zatahovacím podvozkem v gondolách mimo trup. V trupu tak vznikl dostatek místa, vrtulník mohl převážet 26 plně vyzbrojených vojáků, nebo dva jeepy či 24 nosítek se zraněnými. S-56 byl první Sikorského dvoumotorovou konstrukcí, ve své době to byl největší vrtulník v západním světě, byl držitelem dvou rekordů a dodnes snad zůstal největším vrtulníkem s pístovým motorem. Ale i díky motorům vrtulník celkem rychle zastaral a byl nahrazen jinými typy - CH-53, CH-54, CH-56, CH-57.

 

CH-37C

Základní technické údaje:

    
 Průměr nos. rotoru.........................27,45 m
 Průměr vyr. rotoru..........................? m
 Délka trupu...................................25,25 m
 Výška..........................................7,6 m
 Max. rychlost................................251 km/h
 Cestovní rychlost...........................190 km/h
 Dostup.........................................? m
 Dolet...........................................370 km
 Hmotnost: 
 Prázdná.......................................10 850 kg
 Max. vzletová...............................15 400 kg
    
 Motor: R-2800-C5
 Výkon motoru................................1 470 kW
 Počet motorů................................2
    
 
 Sikorsky CH-37B Mojave

CH-37B - US Army si v roce 1964 zapůjčilo jeden z prototypů HR2S, na jehož základě si objednala 94 kusů H-37A, které byly počátkem 60.let přestavěny na standart H-37B zástavbou autostabilizačního zařízení, které umožňovalo pohodlnější zdvihání nebo spouštění nákladu ve visu. Na CH-37B byly stroje přeznačeny v roce 1962 při sjednocení značení. Ve službě vydržely do konce 60.let.
V období 1963 - 1965 létalo ve Vietnamu několik kusů u 56th Transportation Company se základnou v Tan Son Nhut a 611th Transportation Company z Vinh Long.

CH-37B 611th Transportation Company na letišti v Soc Trang, duben 1964.

 
 Sikorsky CH-37C Mojave

CH-37C, původně označovaný jako HR2S-1. Právě kvůli dvojce v označení získal přezdívku "the Deuce". Prototyp vzlétl v roce 1953, první ze šedesáti sériových kusů obdržel USMC v roce 1956, v roce 1962 byl při sjednocení označení letadel a vrtulníků přeznačen na CH-37C.
Ve Vietnamu CH-37C používal USMC k přepravě poškozených vrtulníků nebo letadel, létal u jednotky H&MS-16 (H&MS = Headquarters and Maintenance Squadron) od září 1965 do února 1967. V květnu 1967 byly přelétnuty poslední kusy na šrotiště.

CH-37C na palubě USS Princeton, 1.srpen 1965.
 
CH-37C, duben 1966.