Lockheed F-104C Starfighter

F-104C - jednomotorový jednomístný stíhač. V této verzi mohl stíhací Starfighter plnit i úkoly taktické podpory. Na pozemní cíle mohl útočit kanónem M61 "Vulcan", neřízenými střelami ráže 70 mm nebo pumami o hmotnosti 340 kg nebo 454 kg. Pokud plnil stíhací úkoly, mohl nést až čtyři řízené střely AIM-9B "Sidewinder" s infračerveným naváděním. Letoun poháněl motor J79-GE-7 o tahu 44,49 kN. "Céčko" bylo vybaveno zařízením pro tankování paliva za letu. Verze F-104C bylo vyrobeno 77 kusů. Tyto stroje byly přijaty do výzbroje v roce 1958.

 

F-104C

Základní technické údaje:

    
 Rozpětí..........................................6,6 m
 Délka.............................................16,6 m
 Výška............................................4,1 m
 Max. rychlost..................................1 850 km/h
 Dostup...........................................17 680 m
 Dolet.............................................1 370 km
 Hmotnost: 
 Prázdná.........................................5 788 kg
 Max. vzletová.................................12 634 kg
    
 Motor: J79-GE-7
 Tah motoru.....................................44,4 kN
 Počet motorů..................................1
    
  Výzbroj:

F-104C
F-104C #57-0921, 479.TFS / 479.TFW. Da Nang, květen 1965.

25 strojů létajících v barvě kovu bylo v roce 1965 umístěno na základně v Da Nangu. Koncem roku 1965 byly staženy zpět do USA, ale v roce 1966 se do jihovýchodní Asie vrátily, tentokrát na thajskou základnu Udorn (letectvo VDR začalo létat s MiGy 21), a působily zde až do příchodu většího množství letounů F-4 "Phantom II". Tyto F-104 byly opatřeny kamuflážním zbarvením.

 

F-104C
F-104C #57-0928, 435.TFS / 8.TFW. Udorn, 1967.

Starfightery #56-0912 a #57-0928, 436.TFS se základnou v Da Nangu, 1965.
 
Kamuflovaný F-104C na základně v Udornu.

 

Křídlo Peruť Letiště
479.TFW 479.TFS
436.TFS
IV.65 - VII.65, Da Nang
VII.65 - IX.65, Da Nang
8.TFW 435.TFS VI.66 - VII.67, Udorn (Thajsko)