Douglas C-47D Skytrain

C-47D Dvoumotorový lehký transportní letoun. Posádku tvořili dva piloti a člen zodpovědný za náklad. Do nákladové kabiny se vešlo 25 vojáků nebo 20 nosítek s raněnými.

C-47
Základní technické údaje:
Rozpětí..........................................	28,9 m
Délka.............................................	19,6 m
Výška............................................	5,2 m
Max. rychlost..................................	368 km/h
Dostup...........................................	7 100 m
Dolet.............................................	2 420 km
Hmotnost:
Prázdná.........................................	7 657 kg
Max. vzletová.................................	11 441 kg
Motor: pístový Wright GR-1820-G102A
Výkon motoru.................................	820 kW
Počet motorů..................................	2
Výzbroj:

C-47 Skytrain je vojenská transportní verze dopravního letounu DC-3. Civilní DC-3 létal už v polovině třicátých let a jeho militarizovaná verze vznikla za druhé světové války. Během války vzniklo přes 10 000 letadel. Asi 1900 kusů bylo dodáno Velké Británii, kde létaly pod názvem "Dakota" a pod tímto jménem je známý snad po celém světě.

Ve vietnamské válce používali C-47 Jihovietnamci i Američané. V jihovietnamském letectvu (VNAF) létaly Skytrainy od počátku jeho vzniku v roce 1955. Tehdy jimi byla vybavena 1.TS (Transport Squadron). V roce 1958 s nimi létaly squadrony tři - 1.TS (v roce 1963 byla přeznačena na 413.TS), 2.TS (po roce 1963 415.TS) a peruť pro zvláštní úkoly SMS (Special Mission Squadron).

Jihovietnamské C-47 na letišti Tan Son Nhut, 1967.

Tato barevná C-47 (vyrobená jako C-47B) sloužila pro přepravu VIP pasažérů, především jihovietnamského velitele II Corps.

Kamuflovaná C-47 #43-48491 415.dopravní perutě na letišti Tan Son Nhut v roce 1970.

Američané létali s C-47 u jednotek "Air Commandos", speciálních jednotek letectva. Ve stavu je měla například 4 400.CCTS (jednotka známá jako "Jungle Jim"), jejím oficiálním úkolem byl v projektu nazvaném "Farm Gate" výcvik jihovietnamských pilotů. Ve Vietnamu působila od konce roku 1961 do roku 1964, po vstupu Spojených států do války byl projekt zastaven. Kromě transportních a cvičných letů létali piloti Air Commandos nad základny na které útočili komunisté a světlicemi osvětlovali bojiště. Při těchto letech spolupracovali s dalšími členy squadrony, kteří z letounů T-28 nebo B-26 ostřelovali útočící příslušníky Vietcongu.

S ukončením projektu "Farm Gate" jednotky Air Commandos a letouny C-47 z Vietnamu nezmizely. Dakoty 5. a 9.SOS byly používány k vedení psychologické války (projekt "QuickSpeak"). Měly zařízení pro shazování letáků a v nákladních dveřích byly umístěny velké reproduktory. Jejich volací znak byl "Gabby", ale říkalo se jim "Bullshit Bomber". Obvykle kroužily nad územím podezřelým ze spolupráce s vietcongem, z pásku pouštěly propagandistické projevy nebo přesvědčovaly lidi k odevzdání zbraní. Někdy s nimi létal Jihovietnamec, který mluvil naživo. Prováděn byl také shoz letáků "Chieu Hoi". Tyto letouny se staly oblíbeným terčem střelby. Někdy kroužícího "Gabby" doprovázel silně ozbrojený AC-47 Spooky. Člověk u mikrofonu potom varoval nepřítele, aby na letoun v žádném případě nestřílel, nebo se mu zle povede. Pokud se nějaký VC nechal přemluvit a vystřelil, Spooky mu svou rychlopalbou okamžitě odpověděl. Gabby potom nezapomněl podotknout:"Vidíte, já vám to říkal".

C-47 5th SOS na letišti v Binh Tuy, období 1967-68.

"Bullshit bomber" 9.perutě zvláštních operací. Ve vratech je vidět nainstalované zařízení pro shoz letáků.

C-47 5th SOS na letišti v Binh Tuy, období 1967-68.

"Bullshit bomber" 9.perutě zvláštních operací. Ve vratech je vidět nainstalované zařízení pro shoz letáků.

VNAF, 1972
Křídlo	Peruť	Letiště
33.TW	314.SAMS 413.TS 415.TS	Tan Son Nhut