Boeing C-135 Stratolifter

C-135 - proudový čtyřmotorový transportní letoun. Stejně jako tankovací KC-135 nebo civilní Boeing 707 byl odvozen z prototypu Boeing 367-80.

Na počátku 60.let létaly v civilní dopravě proudové stroje, USAF provozovalo tankery KC-135 s proudovými motory, ale Military Air Transport Service stále používal flotilu strojů složenou téměř výhradně z vrtulových letounů. I John F. Kennedy, ještě jako senátor, prohlásil v roce 1959 v prezidentské kampani: „Naše schopnost plnit závazky vůči více než padesáti zemím po celém světě byla kriticky narušena tím, že se nám nepodařilo vyvinout kapacitu pro leteckou přepravu proudovými letadly.“ V květnu 1960 schválil Kongres nákup 50 letadel C-135. Tato letadla byla dočasným opatřením do doby, než dorazí C-141.

Protože letectvo provozovalo tankovací KC-135, bylo nejjednodušším a nejrychlejším řešením upravit tanker na transportní letadlo. Stejně jako KC-135A i C-135A poháněly stejné motory, Pratt & Whitney J57-P-59W se vstřikováním vody do motoru. Vstřikování vody se používalo při startu pro zvýšení výkonu.

Z trupu byly odstraněny nádrže na palivo, ale v zadní části zůstalo zachováno stanoviště obsluhy. V případě potřeby bylo možné provést snadnou přestavbu na tanker. Podlaha byla zesílena a pro upevnění nákladu byly přidány úchyty. Podobně jako KC-135A mohl i C-135A přepravit 80 osob, které mohly sedět na vojenských sedadlech ve dvou protilehlých řadách. Pokud byla nainstalována další dvojitá řada sedadel, mohl C-135A přepravit dvojnásobek, tj. 160 osob.

Nákladový prostor byl 24,6 m dlouhý, vysoký 2,12 m, s konstantní šířkou 3,27 m. C-135A mohl přepravit náklad o hmotnosti 41 105 kg na vzdálenost 4 350 km. S nákladem o nižší hmotnosti mohl být dolet větší.

Pro usnadnění manipulace s nákladem na předsunutých základnách mohl být C-135A vybaven stropním nakladačem F71230, umístěným v nákladových vratech. Pomocí tohoto nakladače se dal vyzdvihnout náklad o hmotnosti 2 721 kg a přesunout vraty do kabiny. Manipulace s ním ale byla poněkud těžkopádná. Tímto nakladačem byly vybaveny i tankery KC-135A. Na stropu kabiny mohly být umístěny kolejnice s pojezdovým jeřábem, pomocí kterého se dal náklad přesouvat v nákladovém prostoru. S nakladačem a jeřábem se snížila užitná výška na 1,72 m. C-135 mohl využívat i výhod paletového systému 463L. Základem systému byla standardizovaná paleta o rozměrech 2,7 x 2,2m. Do C-135 se dalo naložit 8 palet.

Aby se urychlilo dodání transportních C-135A jednotkám MATS, společnost Boeing přestavěla tři letouny KC-135A, které již byly na výrobní lince (60-356/357/362), na částečný standard C-135A. Tyto tři letouny C-135A, známé jako „Falsies“, byly dodány v červnu a červenci 1961. Ale jako transportní stroje fungovaly pouze několik měsíců. Po dodání deseti C-135A byly tyto tři "Falsies" přestavěny na KC-135A-II "Office Boy" (RC-135D Rivet Brass).

První z produkčních letadel C-135A bylo dodáno 21. srpna 1961. Celkem bylo vyrobeno 15 C-135A. Většina z těchto strojů (13) skončila u 1611th Air Transport Wing se základnou McGuire AFB v New Jersey. Jedno letadlo bylo přiděleno k 1501st Air Transport Wing, Travis AFB, Kalifornie.

Po dodání 15 C-135A bylo dalších 30 Stratolifterů dodáno jako C-135B. Největší rozdíl byl v motorech. Místo proudových J57-P-59W obdržel C-135B dvouproudové (turbodmychadlové) TF33-P-5 s reverzací tahu. Díky výkonnějším motorům s reverzací tahu mohl C-135B používat kratší vzletovou a přistávací dráhu, případně při využití delší dráhy mohl přepravit více vojáků nebo nákladu. Kvůli zvýšení dostupného tahu bylo potřeba zvětšit rozpětí horizontálního stabilizátoru (vodorovné ocasní plochy), podobně jako tomu bylo u civilních Boeing 707.

Další změny byly provedeny v nákladové kabině. C-135B mohl přepravit 126 plně vyzbrojených vojáků, nebo 44 nosítek a 54 sedících pacientů. V těchto konfiguracích mohl přepravit osoby do vzdálenosti 8 300 km.

Do nákladového prostoru byla přidána dodatečná zvuková izolace, lepší osvětlení kabiny a druhý klimatizační systém pro regulaci teploty, který se ale nakonec ukázal jako nedostatečný. Pro větší pohodlí přepravovaných vojáků byly přidány dvě toalety a vylepšená kuchyňka.

První C-135B byl dodán letectvu v březnu 1962. C-135B létal u stejných perutí jako C-135A (18. a 40.ATS/1611.ATW, 44.ATS/1501.ATW). Jednotlivá letadla byla ale mezi perutěmi často přesouvána.

C-135 obou verzí měl sloužit jako rychlé a dočasné řešení zavedení proudových transportních letadel. Jako takový měl k ideálu transportního letadla daleko. Měl pouze jedny nakládací vrata na boku trupu. Mohl naložit pouze to, co těmito vraty prošlo. To ho omezovalo při přepravě nadrozměrných nákladů. Vrata navíc byla ve výšce tři metry nad zemí, k nakládce i vykládce bylo potřeba manipulační zařízení. Manipulace s nákladem byla těžkopádná a nepohodlná. Většinu nákladu bylo potřeba okamžitě otočit o 90°, aby se dal posunout do vnitřku letadla.

Vyžadoval také dlouhou vzletovou a přistávací dráhu, která se nemusela nutně nacházet v blízkosti možných bojových oblastí. Taková dráha se většinou vyskytovala na velkých civilních letištích, odkud museli být vojáci (nebo náklad) přepravováni na nákladních automobilech, často na značné vzdálenosti. Verze C-135B sice tento nedostatek částečně odstranila díky výkonnějším motorům TF-33, ale motorů byl nedostatek a byl i nedostatek náhradních dílů, takže někdy byla letadla odstavena. Pro C-135B bylo zpočátku také málo kuchyní, letadla létala pouze s částečně vybavenou kuchyňkou, která nestačila k zajištění stravy pro 70 cestujících a 11 členů posádky. Počet přepravovaných cestujících v C-135 byl totiž omezen na 72 a to z důvodu nedostatku nouzových východů.

Přesto při srovnání s ostatními letadly MATS představoval proudový Stratolifter pokrok. Byl méně poruchový a nevyžadoval tak častou a dlouhou údržbu. Byl schopný nepřetržitého letu přes oceán, létal dvojnásobnou rychlostí a ve dvojnásobné výšce než vrtulové letouny. I když C-135 létal jen krátkou dobu, vytvořil v té době řadu rekordů.

Vietnam

Boeing C-135 se podílel na strategické přepravě osob a materiálu ze Spojených států do jihovýchodní Asie. C-135 jako transportní stroj nebyl ve službě moc dlouho. I když do Asie létal od samého počátku, otázkou je, jestli někdy v roce 1962 měly C-135 nějakou potřebu létat přímo do Vietnamu. Na fotografii níže je C-135B na letišti Tan Son Nhut. Fotka by měla být z roku 1963. Doložený je let z 11.února 1964, kdy C-135 dopravil zraněné pacienty z Vietnamu na základnu Travis AFB. Takže do Vietnamu létal i před rokem 1965.

V roce 1965, kdy do Vietnamu začalo přicházet velké množství amerických vojáků, už začal být C-135 nahrazován Starlifterem C-141. Peruť 44.ATS z Travisu, která provozovala C-135, byla vůbec první jednotkou, která v dubnu 1965 obdržela C-141. Další peruť s C-135, 18.ATS z McGuire, byla inaktivována v červnu 1966. Ale s C-135 nejspíš přestala létat na konci roku 1965. Nejdéle vydržely C-135 u 40.MAS (předtím 40.ATS), provoz posledních osmi strojů C-135 byl u této perutě ukončen v listopadu 1967. Peruť byla inaktivována o půl roku později, v březnu 1968.

I když kariéra transportních C-135 byla krátká, letadla rozhodně neskončila ve šrotu. Stroje byly upraveny na jiné modifikace - EC-135, KC-135, OC-135, RC-135, VC-135, WC-135... Některá z letadel, například RC-135, v nové roli zasáhla i do vietnamské války.

Boeing C-135A #60-0372, 1611. ATW, Da Nang, 1965.

Boeing C-135B #62-4126, Da Nang, říjen 1965.
Tento stroj byl v roce 1968 upraven na VC-135B a v roce 1998 na RC-135W Rivet Joint.

Podle motorů je na obrázku další C-135B, Tan Son Nhut, 1963.