Moh se oběvit tenhle samopal u severovietnamců????Protože byl vyřazenej na začátku 60.let a pak se dodával do zemí jako byl vietnam na podporu boje proti kapitalismu.Pro pořádek přikládam foto a nějaký tech. ůdaje
Ihned po 2. světové válce vyvstal problém vyzbrojení čs. armády kvalitním samopalem. Armáda v té době používala doslova kde co, o nějaké jednotné výzbroji se určitě nedalo mluvit. V dubnu 1946 byla vydány vojenskou správou „Směrnice pro vývoj samopalu“ V létech 1946-1948 doslova vypukla soutěž, která neměla a asi nikdy nebude mít v historii našeho zbrojního průmyslu obdoby. Do soutěže se dostaly prototypy samopalů několika řešitelů – Václava Holka, bratří Kouckých a zbraně z ČZ Strakonice.
S nekonvenčním řešením přišel u samopalu ZB 47 Václav Holek. Zásobník byl vložen podélně zespodu do pažby, náboje byly uloženy směrem dovnitř pažby a před závěr se dopravovaly otočným podávacím kolečkem. Jeho výhoda byla malá výška samopalu, nevýhodou komplikovaná mechanika podávání nábojů a příliš dlouhý zásobník.
Samopal Josefa a Františka Kouckých „9mm samopal ZK 476“ bojoval až do konce soutěže o prvenství, nebyl však přijat do výzbroje. Samopal byl konstruován s tzv. „závěrem kolem hlavně“ a byl vysoce hodnocen zkušební komisí, Ve srovnání s vítězem soutěže byl výrobně složitější,
Vítězem soutěže se stal prototyp samopalu ČZ Strakonice ČZ 47/p, později označeného jako 9mm samopal vz.48a (pěchotní) a vz.48b (výsadkový). Základ této zbraně lze najít v řešení Jaroslava Holečka, který po jako zaměstnanec ČZ Strakonice navrhl řešení tzv. „závěru kolem hlavně“. Do té doby byl závěr vždy umístěn za hlavní, u jeho řešení byl závěr navlečen na hlaveň a za hlavní byla jen jeho menší část. Celkově pak bylo pouzdro zbraně výrazně kratší. Samopal byl prozatím vyvíjen pro střelivo 9x19 Parabellum, které bylo vybráno jako vhodnější než 7,62x25 TT.
Na jaře 1950 bylo rozhodnuto o změně označení samopalu, nové označení bylo „9mm vz. 23“ pro pěchotní model s pažbou a „9mm vz. 25“ pro výsadkářský model.
V roce 1951 se stal unifikovaným pistolovým nábojem pro čs. armádu sovětský náboj TT 7,62x25. Bylo rozhodnuto o překonstruování samopalů na tento náboj, jejich označení potom bylo „7,62mm vz. 24“ a „7,62mm vz. 26“. Protože náboj TT byl lahvičkového tvaru, je zásobník u modelů TT 7,62x25 vykloněn poněkud dopředu i s pažbičkou. Jinak byly samopaly schodné s model 9mm.
Modely 23 a 25 používali zásobníky na 24 nebo 40 nábojů 9x19, model 24 a 26 na 32 nábojů 7,62x25.
Československé samopaly vznikly dříve něž světoznámý samopal UZI, kterému je často mezi laiky přiznáváno prvenství v použití „závěru kolem hlavně“. Uziel Gal však vycházel z konstrukce čs. samopalů.
Ve výzbroji ČSLA byl samopal vzor 24/26 až do úplného nahrazení samopalem vz. 58 v 60. letech.