Grenade Launcher, 40-mm, XM148

První podvěsný granátomet XM148 nebyl příliš uspěšný. Granátomet byl vyvíjen pod označením CGL-4 (CGL = Colt Grenade Launcher). Poprvé byl představen v květnu 1964. V březnu 1965 bylo prvních 30 kusů poskytnuto k technické a provozní zkoušce. Během testů praskala slitina pláště a ukázal se i komplikovaný design. Na podzim proběhla nová zkouška a problémy se zdály být odstraněné. Přesto existovaly rozdílné názory mezi štábem a MACV o tom, jak by měl podvěsný granátomet vypadat. V prosinci 1966 podepsalo USAF smlouvu na 7 000 granátometů, v tom samém měsíci bylo do Vietnamu odesláno prvních 1 764 kusů pro armádu.


Od začátku roku 1967 začaly být granátometem XM148 vyzbrojovány bojové prapory. Granátomet se dostal do výzbroje všech pěších, aeromobilních i výsadkových divizí a brigád, včetně 11.ACR, které byly v té době ve Vietnamu. Spolu se zbraněmi putovaly k jednotkám i dotazníky.
V době vyhodnocení dotazníků v dubnu 1967 měli vojáci granátomet XM148 ve výzbroji 3-16 týdnů, v průměru to dělalo témeř 9 týdnů. Granátníci přivítali XM148, velmi se jim líbila kombinace pušky a granátometu. Ale shledali, že používat XM148 je velmi obtížné. Uváděli tyto zápory:
- Pomalejší rychlost střelby než u M79.
- Delší reakční čas, tedy doba, za kterou granátník vystřelil první ránu v případě potřeby nebo nebezpečí.
- Komplikovaný pohyb v hustém porostu, vzhledem k provedení granátometu.
- Mimořádná náročnost na čištění a údržbu zbraně. Drobné šrouby a pojistné kolíky se snadno ztrácely. Navíc snadno rezivěly. Některé drobné součástky se špatně čistily. Pistolová rukojeť, která sloužila k uvolnění a vysunutí hlavně, se často ulomila.

Tři hlavní důvody byly:
- Mířidla. Špatné umístění na zbrani. Zachytávala o oděv a porost a upadávala.
- Komplikovaná spoušť. Špatná funkce spouště, spoušťové táhlo se také zachytávalo za porost, navíc bylo náchylné na ohnutí a zlomení.
- Natáhnutí zbraně vyžadovalo velkou sílu, asi 15 kg.

V květnu 1967 vydal ACTIV (Army Concept Team in Vietnam) vyhodnocení XM148. Uvádí se v něm, že XM148 je nevyhovující pro prostředí války ve Vietnamu a doporučuje nahradit ho granátometem M79. Doporučuje vyvinout nový granátomet, který by se podobně jako XM148 připevňoval pod pušku.

Granátomet XM148 vydržel u jednotek velmi krátkou dobu, u většiny jednotek to byla první polovina roku 1967. Déle se udržel ve výzbroji speciálních jednotek. Co do počtu kusů nebyl granátomet XM148 vzácnou zbraní, v polovině roku 1967 odebralo ministerstvo obrany přes 27 000 kusů.

 

XM148

    
  Ráže..........................................40 mm
 Délka.........................................419 mm
 Délka hlavně................................254 mm
 Hmotnost....................................1,3 kg

Pěšák 1.pěší divize během operace Junction City II.
2.duben 1967
XM148 u 173rd Airborne Bde.
1967
SEAL s granátometem XM148.
1968
Trojice granátometů XM148 u australských SAS, jeden podvěšený pod L1A1 SLR.
Trojici XM148 doplňuje M203 úplně vlevo, fotografie tedy musela být pořízena nejdříve v roce 1969.