M1 Thompson
Nápad na samopal Thompson se zrodil během 1.světové války. V tehdejší zákopové válce byly pušky příliš neohrabané, zbytečně výkonné a s pomalou rychlostí střelby. Rychlopalné kulomety byly příliš těžké a vyžadovaly obsluhu více mužů. V hlavě generála Johna T. Thompsona, bývalého náčelníka pro pěchotní zbraně Army Ordnance Department, se zrodil nápad na kompaktní rychlopalnou zbraň pro jednoho muže (nutno dodat, že takovou myšlenku neměl sám, na německé straně se podobný nápad přerodil v samopal Bergmann MP18/1). Thompson spolu se svým synem a za finanční podpory Thomase Fortune Ryana založil společnost Auto-Ordnance Corporation, která měla zbraň vyvinout. Na konstrukci se podíleli návrháři John N. Blish, Theodore H. Eickhoff a Oscar V. Payne.
M1 | |
| Náboj..................................... | ,45 ACP |
| Délka..................................... | 811 mm |
| Délka hlavně........................... | 265 mm |
| Hmotnost............................... | 4,8 Kg |
| Zásobník................................. | 20, 30 nábojů |
| Způsob střelby........................ | J/D |
| Kadence................................. | 700 ran/min |
Na podzim 1917 byl hotový prapředek thompsonu nazvaný Persuader, následoval další předchůdce nazvaný M1919 Annihilator. Obě zbraně měly dvě pistolové pažbičky a zvlášť pozdější verze Annihilatoru byla už velmi podobná thompsonu, jen mu chyběla pažba. V roce 1921 bylo možné zahájit sériovou výrobu, první model tedy nese označení M1921. Pro prodej bylo nutné zvolit i nějaký obchodní název. Na jedné z porad kdosi přišel s označením "submachine gun", tedy s dodnes užívaným anglickým označením pro samopal. Původně měla nést zbraň jméno finančníka Ryana, ten ale navrhl Thompsonovo jméno. Samopal Thompson M1921 byl na světě.
Zbraň využívala Blishův částečně uzamčený mechanismus se závorou ve tvaru H. Měla přední pistolovou pažbičku, hlaveň s žebrováním pro lepší chlazení. Napínací páka byla umístěna na vrchu těla. Zbraň střílela buď ze schránkového zásobníku na 20 nábojů, nebo z bubnových zásobníků na 50 a 100 nábojů. Protože Auto-Ordnance neměla potřebnou výrobní kapacitu, sériová výroba byla zadána firmě Colt, u které bylo objednáno 15 000 kusů. Drahý samopal se ale moc dobře neprodával, M1921 bylo možné zakoupit i o deset let později.
V roce 1926 přišla první významnější zakázka od státu. Americká pošta čelila
sérii přepadeních poštovních vlaků a objednala 200 thompsonů. Zbraně ve
skutečnosti skončily v rukách příslušníků USMC, kteří měli za úkol poštovní
vlaky chránit. Tyto zbraně měly sníženou rychlost střelby asi na 600 ran za
minutu a byly označeny jako M1928. Mariňáci si thompsony oblíbili a využili je i
při svém nasazení v Nikaragui a Číně. Na základě dobrého hodnocení objednalo
Navy dalších 1500 kusů.
Svým vzhledem byl M1928 spolu s M1921A1 nejtypičtější "gangsterskou" zbraní -
samopal měl přední pistolovou pažbičku, na ústí hlavně Cuttsův kompenzátor, mohl
střílet ze schránkového nebo bubnového zásobníku.
Ale skutečný zájem o thompsony nastal až s nástupem druhé světové války. Velké objednávky přišly z Francie a Británie, vyzbrojovat začaly i Spojené státy. Během války bylo potřeba zlevnit výrobu drahých, strojně obráběných thompsonů. Vznikly modely M1 a M1A1. Místo Blishova polouzamčeného závěru měly zbraně jednodušší neuzamčený závěr, z ústí hlavně zmizel Cuttsův kompenzátor, natahovací páka se přesunula na pravou stranu, dřevěné díly byly z levnějšího dřeva. Přední pažbička zmizela definitivně s modelem M1928A1, ale i předchozí modely se vyráběly s pažbičkou nebo s předpažbím. Válečné modely M1 a M1A1 se dají poznat podle podle zadních mířidel. Model M1 měl jednoduchý ohnutý plech, M1A1 měl mířidla ze stran krytá trojúhelníkovými křídly. Modely M1 a M1A1 také mohly střílet jen ze schránkových zásobníků na 20 nebo 30 nábojů. I přes zjednodušení byl thompson pro válku příliš drahý a od roku 1943 byl nahrazován levnějším samopalem M3, který byl z velké části vyráběn z levnějších lisovaných dílů. Oblíbený thompson vydržel ale ve výzbroji do konce války, celkem bylo vyrobeno přes 500 000 kusů.
Thompson ve Vietnamu
V rukou Američanů byl thompson velmi nestandardní zbraň. Ve výzbroji už dávno nebyla, běžný voják by se k ní neměl oficiální cestou jak dostat. U Američanů se velmi často jednalo i o nelegálně držené zbraně. Příklady - pilot měl ve vrtulníku thompsona bez pažby, na vlastní obranu v případě sestřelení. Spojař měl v bunkru ukrytého thompsona pro jediný případ - kdyby musel rychle bunkr opustit a zničit vybavení, pokropil by ho z načerno drženého thompsonu. Ale jsou známé i fotografie LRPů, kteří ho skutečně nosili do džungle.
Ani u Jihovietnamců nebyl thompson vidět moc často a pokud ano, jednalo se většinou o období před rokem 1965. Kromě ARVN se dal zahlédnout i u nepravidelných jednotek, ale u nich se jednalo skoro o vzácnost. Nepravidelné jednotky daleko častěji používaly samopaly M3 "Grease Gun". Patrně všechny thompsony byly válečné verze M1/M1A1.
Thompson patřil také do výzbroje vietkongu. Mohlo se jednat i o ukořistěné zbraně, ale Čína vyráběla vlastní kopie thompsonu. Dokonce i v dílnách umístěných v džungli dokázal vietkong vyrobit kopii thompsonu.
říjen 1964
foto: Larry Burrows [LIFE]
leden 1963
