Samonabíjecí karabina systému Simonova vzor 1954 byla první sériově vyráběná sovětská zbraň pro nový střední náboj 7,62x39 mm. O něco později vznikla pro tento náboj útočná puška Kalašnikov AK-47 a podpůrná zbraň družstva Děgťarov RPD.
Zbraň pracuje na principu odběru prachových plynů. Karabina střílí jednotlivými ranami. Pevná nábojová schránka je určena pro 10 nábojů. Protože má delší hlaveň než AK-47, má SKS-45 i o něco větší dostřel a je přesnější. Součástí zbraně je sklopný bodák.
Karabina byla k dispozici počátkem roku 1945 a testovala se v bojích 2.světové války. Oficiálně byla přijata do výzbroje ale až v roce 1949. V prvoliniových jednotkách ji rychle nahradil kalašnikov AK-47, ale tím karabina nezmizela z výzbroje, dál jí používaly různé jednotky pomocné nebo týlové jednotky pravděpodobně i v 80.letech.
SKS-45 | |
Náboj..................................... | 7,62 x 39 mm |
Délka..................................... | 1 020 mm |
Délka hlavně........................... | 521 mm |
Hmotnost............................... | 3,8 Kg |
Zásobník................................. | 10 nábojů |
Asi není překvapením, že karabina byla ve výzbroji vietkongu a vzhledem k tomu, že jí Čína, hlavní dodavatel pěchotních zbraní, vyráběla pod označením Typ 56, opakuje se i zde stejná písnička. Čínské zbraně se lišily sklopným bodákem, který měl tvar dlouhé úzké špice, nicméně některé čínské karabiny měly i klasický bajonet.