Sovětský těžký kulomet SG-43 vznikl během Velké vlastenecké války jako náhrada za kulomet Maxim 1910. Ten byl kvůli vodou chlazené hlavni skutečně těžký, komplet s kolovým podvozkem vážil 60 kg. Během první poloviny roku 1942 vyzkoušela komise 14 konstrukcí. Vybrán byl návrh Petra Maximoviče Gorjunova, především pro výrobní jednoduchost a to i přesto, že samotný Stalin dával přednost Děgťarevovu DS-43. Do výzbroje byl zaveden 14. května 1943 pod označením 7,62-mm stankovyj pulemjot konstrukcii Gorjunova obrazca 1943 goda.
SG-43 | |
Náboj..................................... | 7,62 x 54R mm |
Délka..................................... | 1 150 mm |
Délka hlavně........................... | 720 mm |
Hmotnost............................... | 13,8 Kg |
Hmotnost s podstavcem........... | 44,5 Kg |
Zásobník................................. | pás 250 nábojů |
Způsob střelby........................ | D |
Kadence................................. | 500-700 ran/min |
Kulomet pracoval na principu odběru plynů z hlavně. Kulomet byl zásobovaný náboji v pásu na 250 nábojů. Pás byl umístěn v nábojové schránce. Teoretická rychlost střelby byla 500-700 ran za minutu, podle druhu munice. SG-43 byl lafetován na kolové podvozku, který měl dva úchyty na zbraň. Přemístěním kulometu na oj a překlopením podstavce byl kulomet připraven k protiletadlové palbě.
Kromě Sovětského svazu se kulomet licenčně vyráběl v Polsku, Maďarsku, Československu a jako Typ 53 i v Číně. V případě pěchotních zbraní je Čína většinou tím nejpravděpodobnějším a nebo největším zdrojem, ale i Československo vyvezlo do Vietnamu několik stovek těchto kulometů.