Během Druhé světové války vyvinul Sovětský svaz nový středně výkonný náboj 7,62x39 mm. První zbraně pro tento náboj byly karabina SKS, útočná puška AK-47 a lehký kulomet RPD - Ručnoj pulemjót Degťarjeva. Konstruktér Vasilij Degťarjev při návrhu RPD vycházel ze svého kulometu DP. Do výzbroje Rudé armády byl RPD přijatý už v roce 1944, během války byla vyrobena omezená série zbraní. Ke skutečné masové výrobě a rozšíření došlo až v roce 1953. V Sovětské armádě zastával roli automatické (podpůrné) zbraně družstva. Ve výzbroji Sovětské armády vydržel celkem krátkou dobu, v 60.letech začal být nahrazován Kalašnikovou zbraní RPK. V průběhu služby byl RPD upravován, V Sovětském svazu vznikly čtyři modely, které se lišily detaily. Nejpodstatnější změnou byly asi krytky, které chránily nabíjecí mechanismus před nečistotami v době, kdy v něm nebyl založen nábojový pás. Krytky byly použity na třetím modelu, který měl také nové provedení napínací páky.
Poslední modely byly poskytnuty pro licenční výrobu. V Severní Korei se vyráběl RPD pod označením Typ 62, v Číně jako Typ 56. Čína provedla další úpravu označovanou jako Typ 56-1. Tento model má v pažbě schránku na nářadí, kde je i skládací vytěrák. Ten byl u všech předešlých modelů umístěn na zbrani a je to nejspíš nejsnáze rozpoznatelná odlišnost.
RPD | |
Náboj..................................... | 7,62 x 39 mm |
Délka..................................... | 1 036 mm |
Délka hlavně........................... | 520 mm |
Hmotnost (bez nábojů)............. | 6,9 Kg |
Zásobník................................. | 100 nábojů |
Způsob střelby........................ | D |
Kadence................................. | 650 ran/min |