Kulomet M60 byl ovlivněný německou koncepcí univerzálního či všestranně použitelného kulometu (odtud také anglická zkratka M60 GPMG - general-purpose machinegun). Německý kulomet MG34 a pozdější MG42 byl vybavený dvounožkou a byl dostatečně lehký, aby se mohl být použit jako klasický lehký kulomet při přímé podpoře pěchotního družstva. Dal se také připnout na trojnožku, ze které mohl vést přesnou palbu na delší vzdálenost než lehký kulomet s dvounožkou a díky vyměnitelné hlavni mohl vést souvislou palbu.
M60 | |
Náboj..................................... | 7,62 x 51 mm |
Délka..................................... | 1 105 mm |
Délka hlavně........................... | 560 mm |
Hmotnost.............................. | 11,5 Kg |
Způsob střelby........................ | D |
Kadence................................. | 600 ran/min |
Samotný návrh M60 byl ovlivněn nejen koncepcí, ale i přímo německými zbraněmi,
kulometem MG42 a výsadkářským FG42, který kombinoval vlastnosti lehkého kulometu
a automatické pušky. Již během 2.světové války vyrobili Američané pod označením
T24 zkušební kopii kulometu MG42, ale pro americký náboj .30-06. Kvůli banální
chybě vzniklé při konverzi pro americký náboj ale zbraň nikdy pořádně nefungovala.
Po skončení války dostala firma Bridge Tool & Die Works kontrakt na postavení
prototypu T44, což byla vlastně automatická puška FG42 vybavená podavačem nábojů
z kulometu MG42. Tím vznikl velmi lehký kulomet, do kterého se náboje přiváděly
z nábojového pásu (původní FG42 měl zásobník na 20 nábojů). T44 byla jen zkušební
zbraň střílející původním německým nábojem Mauser 7,92 mm.
Prototyp T44
V témže období, v roce 1946, přišly ozbrojené síly s upravenými požadavky. Mezi ně patřil i zvýšený účinný dostřel, vyměnitelná hlaveň, možnost snadného umístění na dvounožku i trojnožku. Tyto požadavky vedly k vytvoření prototypu T52, opět u Bridge Tool & Die Works, který stále vycházel z FG42 a MG42, ale střílel novým nábojem T65 (7,62x51 mm NATO), který byl tehdy ještě ve vývoji. První testy T52 proběhly v roce 1948. Zbraň se dále vyvíjela, vznikaly nové verze s označením T52E1 až E5
Prototyp T52E3
V roce 1950 vydal Výbor pro vyzbrojování doporučení pro vývoj pěchotních zbraní. Pro urychlení vývoje nového kulometu byl uzavřen kontrakt s firmou Inland Manufacturing (součást General Motors Corporation). Inland u protoypu s označením T161 převzal nejlepší rysy z T52, snažil se odstranit některé slabiny a také přizpůsobil zbraň pro hromadnou výrobu. Jednou z nových věcí byl syntetický materiál vyvinutý přímo pro T161, který odolával teplu, chladu, olejům, kyselinám i zásadám. Tímto materiálem byla pokryta pažba, pistolová pažbička nebo předpažbí. Některé části byly zjednodušeny, aby se daly rychle rozebrat a opravit s minimem nástrojů. První prototyp byl připravený ke zkoušce na konci roku 1951.
Prototyp T161
Oba prototypy, T52 i T161 byly vyvíjeny souběžně, u obou vzniklo několik verzí. Ze soutěže nakonec vyšel lépe T161E3, který byl v únoru 1957 přijatý jako standardní zbraň pod označením M60. Standartem se stala také nová trojnožka M91 a nábojový pás M13.
M60 jako standardní kulomet amerických ozbrojených sil byl ve Vietnamu
používán ve velkých počtech ať už u pěchoty, na vozidlech, plavidlech nebo
vrtulnících.
U pěchoty byly obvykle v četě 2 nebo 3 kulomety M60, ale třeba v četě vzdušných
střelců (Aero Rifle Platoon) vzdušné kavalerie (Air Cavalry) bylo možné
zahlédnout i 2 kulomety v každém družstvu !
Kromě Američanů byl M60 i ve výzbroji spojenců a ukořistěné kusy i ve výzbroji
vietkongu.
I když M60 spadal do kategorie lehký kulomet, jeho váha byla znát a tak si vysloužil nelichotivou přezdívku "the Pig". Jeho váha ale byla zapomenuta když došlo k boji. Kulomet mohl souvislou palbou přišpendlit nepřítele, výkonnější náboj a těžší kulka lépe procházela porostem džungle než 5,56 mm z M16. Mezi nedostatky se řadilo občasné přehřívání hlavně (správně se měla měnit hlaveň s každým pásem po 100 nábojích) a také to, že součástí hlavně byl i plynový válec a dvounožka. Náhradní hlaveň spojená s dvounožkou a plynovým válcem byla logicky těžší než by byla samotná hlaveň. Navíc při výměně nebylo možné kulomet o co opřít a musel se držet v ruce. Hlaveň navíc neměla "ručku", za kterou by se dala horká hlaveň při výměně držet. Součástí vybavení byla sice azbestová rukavice, ale i když se hned neztratila, těžko se vojáci v boji zdržovali navlékáním a sundaváním rukavice a nejspíš hlaveň popadli prvním hadrem (či oděvní součástkou) který byl po ruce.
M60 | - | základní model užívaný u pěchoty, případně montovaný na vozidlech či plavidlech (PBR). |
M60B |
- |
upravená verze z počátků války pro dveřní střelce z vrtulníku. Kulomet byl zavěšený ve dveřích na pružném popruhu s karabinou, střelec držel zbraň v podpaží. Pro odlehčení byla sejmuta dvounožka, nepotřebná zadní mířidla i pažba, kterou nahradil pryžový vak, nebo plechový kryt z M60C. Někteří střelci si zbraně dále upravovali třeba přidáním další pistolové pažbičky na předpažbí. Střelec byl také připnutý na popruhu, se zbraní se mohl vyklánět a střílet za i pod vrtulník. |
M60C |
- |
verze přizpůsobená pro dálkové opalování pomocí elektřiny. Kulomet byl součástí zbrojních subsystémů a proto bez nepotřebných součástí jako dvounožka, mířidla, pistolová pažbička se spouští, pažba i podpažbí. |
M60D |
- |
verze pro dveřní střelce z vrtulníku, součást zbraňových subsystémů XM23 (UH-1) a XM24 (CH-47). Zbraň byla umístěna na stojanu, neměla podpažbí, pistolovou pažbičku se spouští a místo pažby byly dvě rukojeti. Odpalování se přenášelo táhlem. Kulomet neměl zadní mířidla, místo nich byl obvykle na vrcholu zbraně jednoduchý kruhový (prstencový) zaměřovač, podobný jako měli stíhači na letadlech za 1.světové války. |
foto: Larry Burrows [LIFE]