Koncem 1.světové války byl přijat do výzbroje Browningův vodou chlazený kulomet M1917. Po skončení světové války vzešel od kavalerie požadavek na lehčí zbraň. Odpovědí byl M1919 - přepracovaný M1917 se vzduchem chlazenou hlavní. Kulomet měl několik verzí, nejrozšířenější byla M1919A4 z poloviny 30.let, která se stala standardní zbraní pro všechny druhy vojsk. Kulomet byl široce používán ve Druhé světové válce i ve válce v Korei.
Ve Vietnamu se používaly dvě verze. M1919A4 s trojnožkou, případně lafetovaný na vozidlech či plavidlech. Ve Vietnamu ho jako pěchotní zbraň měli ve výzbroji jihovietnamští a jihokorejští vojáci, i když spíš na počátku války. Američané používali už M60, ale M1919 byl občas k vidění na vozidlech nebo dokonce vrtulnících.
Verze M1919A6 byla zavedena ke konci Druhé světové války a měl plnit úlohu lehkého kulometu. Oproti M1919A4 měl lehčí hlaveň doplněnou o dvounožku a ručku pro snadnější přenášení a byl vybaven pažbou. Jako pěchotní zbraň ji používali jihovietnamští a jihokorejští vojáci.
Kulomet M1919 určitě používali také příslušníci Vietkongu.
M1919A4 | |
Náboj..................................... | .30-60 mm |
Délka..................................... | 1 041 mm |
Délka hlavně........................... | 610 mm |
Hmotnost.............................. | 14 Kg |
Kadence................................. | 500 ran/min |