B-52  Osmimotorový těžký strategický bombardér. Posádku tvořilo šest mužů.

 

B-52D  byl poháněn motory J57-P-29W. Jeho max. vzletová hmotnost činila 204 120 kg. Letoun měl pro vlastní ochranu namontován v zadním otočném kulovitém střelišti čtyři kulomety ráže 12,7 mm s automatickým systémem pro zachycení a sledování cíle. V případě selhání tohoto systému mohl zbraň ovládat zadní střelec, který tam zůstával jako záloha. První stroj této verze byl zalétán v roce 1956 a bylo vyrobeno 170 kusů.

Nad Vietnam nejdříve létaly B-52F, které unesly větší množství "železných" pum. B-52D byl stavěn především jako nosič jaderných pum, klasických pum mohl nést 27 (o váze 340 kg). Koncem roku 1965 byl spuštěn projekt "Big Belly". U 82 B-52D byla upravena pumovnice, takže unesl 42 pum o váze 340 kg, nebo 84 o váze 227 kg, další 24 pum po 340 kg mohl nést pod křídelními závěsníky.

 

B-52F  vycházel z verze B-52E, poháněn byl však motory J57-P-43W. B-52E a F měly zdokonalené elektronické vybavení a upravenou pumovnici, schopnou pojmout větší množství klasických pum. Ve výzbroji od roku 1958. Vyrobeno 89 kusů.

 

B-52G   Celá konstrukce byla odlehčena. B-52G měl nižší a širší svislou ocasní plochu, v křídle měl uloženy integrální nádrže. Místo kulometů byl v zadním střelišti instalován rotační kanón "Vulcan" ráže 20 mm. Střelec již nebyl v zadním střelišti, ale v kabině s ostatní posádkou, odkud mohl na obrazovce sledovat přístroje. Díky většímu množství paliva a odlehčení se podařilo prodloužit dolet asi o čtvrtinu. Ve výzbroji od roku 1958. Vyrobeny 193 kusy.

B-52 Stratofortress byl známý také pod zkratkou BUFF (Big Ugly Fat Fucker). V únory 1965 byly umístěny B-52F na leteckou základnu Andersen, ležící na ostrově Guam. 18. června 1965 provedly první nálet v rámci operace "Arc Light", při kterém byly bombardovány pozice Vietcongu. Do konce roku 1965 bylo prováděno měsíčně 300 operačních vzletů, denně vzlétaly formace o osmnácti nebo třiceti letounech, ty se potom rozdělily na skupiny o třech letounech. Tyto lety trvaly až 12 hodin.

V roce 1966 byl zvýšen počet měsíčních vzletů na 450, později na 600. 11.dubna 1966 bylo také poprvé bombardováno území severního Vietnamu, jednalo se o průsmyk Mu Gia mezi Vietnamem a Laosem, kterým vedla Ho Či Minova stezka. V první polovině roku 1966 byl spuštěn systém "Combat Skyspot", pomocí tohoto radarového navádění bylo prováděno 75 procent náletů B-52. V únoru 1967 dosáhl počet měsíčních vzletů čísla 800. Víc jich ze základny Andersen nemohlo být provedeno. Na jaře 1967 poskytlo Thajsko základnu Utapao pro vzlety bombardérů B-52, v listopadu 1967 odsouhlasil ministr obrany McNamara 1200 vzletů měsíčně.

Počátkem roku 1968 se B-52 podílely na bombardování severovietnamských pozic kolem obklíčené základny USMC v Khe Sanh. Na obranu Khe Sanh provedly Stratofortressy přes 2 500 vzletů. Protože byl v únoru 1968 zvýšen počet měsíčních vzletů na 1 800, začaly B-52 vzlétat i ze základny Kadena, ležící na japonské Okinawě. Poté, co byla 1. listopadu 1968 ukončena operace "Rolling Thunder", začaly se B-52 více věnovat Ho Či Minově stezce, především části ležící v Laosu. V květnu 1970 poskytovaly B-52 podporu americkým vojákům při výpadu proti komunistickým základnám v Kambodži. Začátkem roku 1971 se B-52 podílely na operaci "Lam Son 719", docházelo také k postupnému snižování měsíčních vzletů, v červnu 1971 to bylo 1000 vzletů. Tyto lety provádělo 42 B-52D z Utapaa.

30.března 1972 překročili Severovietnamci DMZ a zahájili tak "Easter Invasion". Stratofortressy začaly na obranu Jižního Vietnamu opět vzlétat i z Guamu, počet bojových vzletů zvýšil na 1 800. V dubnu podnikalo nálety 105 B-52D, později bylo na Guam umístěno ještě 28 B-52G. Tyto B-52G mohly provádět nálety bez tankování za letu, nesly ale méně bomb. 21. a 23. dubna 1972 provedly B-52 5 útoků na cíle v Severním Vietnamu. V květnu bylo pro nálety na Vietnam vyčleněno 200 B-52, 98 B-52G a 52 B-52D na Guamu, 50 B-52D v Utapau. Mohlo tak být provedeno až 3 150 vzletů za měsíc.

Když 13. prosince 1973 přerušily Severovietnamci mírové rozhovory v Paříži, nařídil prezident Nixon provést operaci "Linebacker II", která měla přinutit komunisty vrátit se k jednacímu stolu. Operace "Linebacker II" trvala od 18. do 29. prosince, bombardéry B-52 provedly více než 1 000 letů. Američané během této operace ztratili 15 B-52 (a také 4 F-4 a 2 F-111). Z těchto patnácti ztracených B-52 bylo 9 verze B-52D a 6 B-52G.

Po uzavření příměří 27.ledna 1973 prováděly B-52 bombardování cílů ležících v Laosu a Kambodži. Zde působily až do 15. srpna 1973, kdy Kongres USA zastavil financování války v jihovýchodní Asii.

Za celou dobu vietnamské války provedly B-52 asi 125 000 vzletů, z toho 55 % připadalo na cíle v Jižním Vietnamu, 27 % na cíle v Laosu, 12 % v Kambodži a 6 % v Severním Vietnamu. Celkem bylo sestřeleno 18 B-52, 13 dalších bylo zničeno následkem havárií a z dalších příčin.

 

Křídlo	Peruť	Letiště
7.BW		Andersen, Guam 1972 - 1973
22.BW		Andersen, Guam
28.BW		Andersen, Guam
47.SW		Andersen, Guam 1972 - 1973
70.BW		Andersen, Guam
91.BW		Andersen, Guam
92.SAW		Andersen, Guam
96.BW		Andersen, Guam
99.SAW		Andersen, Guam
306.BW		Andersen, Guam
307.SW		U-Tapao, Thajsko 1969 - 1973
320.BW		Andersen, Guam 1965 - 1973
454.BW		Andersen, Guam 1965 - 1973
461.BW		Andersen, Guam
509.BW		Andersen, Guam
4133.BW (Provisional)		Andersen, Guam 1966 - 1973
4258.SW		U-Tapao, Thajsko 1966 - 1973