Vydalo nakladatelství Naše Vojsko, 2005, 273 stran
Kromě krátké kapitoly o válečných psech v historii lidstva píše Lemish pouze o psech používaných v amerických ozbrojených silách. Což mi vzhledem k Vietnamu nijak nevadí. Tomu je věnováno asi 80 stran, tedy téměř třetina knihy. A čtení je to zajímavé, vůbec mě třeba nenapadlo, že ve Vietnamu byli psi rozděleni na psi hlídací, stopařské a stopující, natož abych věděl, jaký je rozdíl mezi psem stopařským (Scout Dog) a stopujícím (Combat Tracer). Toto i další věci - o výcviku, kterým procházeli psi cvičení pro Vietnam, která plemena nejlépe snášela podnebí, o nemocech, problémech s potravou i experimentech se psy. To vše je prošpikováno kratičkými příběhy psů i psovodů - lepší kniha o psech ve Vietnamu asi u nás těžko vyjde, takže není co řešit.
(Kromě Vietnamu je největší prostor asi věnovaný 2.světové válce, ale je tu i 1.světová a část období po Vietnamu.)