Neviditelní bojovníci

Martin C. Arostegui

Twilight Warriors

Vydal Knižní klub, 1999, 320 stran

Neviditelní bojovníci

Nevím proč, ale tuto knihu jsem bral do ruky s velkou nedůvěrou. Co mě k tomu vedlo nevím, snad kombinace názvu Neviditelní bojovníci + Knižní klub + "ninjové" na přebalu. Otevíral jsem ji s lehce pohrdlivým pocitem "tak to jsem teda zvědavej, co se zase dozvím hezkýho". Ale byl jsem poměrně příjemně překvapen. Kniha se věnuje speciálním jednotkám, od druhé světové války až po rok 1994. Pravda je, že autor nejde nijak do hloubky, například akce SAS v Africe za druhé světové války stihne popsat asi na čtyřech stranách. V knize jsou snad všechny nejznámější speciální jednotky: SEAL, Delta Force, SAS, GSG9, 2REP....a některé jejich akce (osvobození íránského velvyslanectví v Londýně v roce 1980, válka o Falklandy, zatčení generála Noriegy, neúspěch na "Poušti jedna" a další. Kromě toho se dozvíte o přijímacích procedurách, něco z výcviku nebo o používaných zbraních.

Co ale nejvíce zajímá nás je - Vietnam. Takže takhle. Vietnamu je věnováno něco málo přes třicet stran. Setkáte se zde s lidmi jako jsou Charlie Beckwith, Bo Gritz nebo "Demo Dick" Marcinko. S nimi (a dalšími) se budete setkávat i v dalších kapitolách, protože jak jsem se dozvěděl z přebalu "Neviditelní bojovníci čerpají z výsledků tříletého archivního pátrání a rozhovorů s významnými představiteli speciálních jednotek". Kam se s těmito lidmi ve Vietnamu podíváte? S A-teamem Bo Gritze se můžete mrknou na pevnost v Nui Ba Den (hora Černé panny), najít černou skříňku z U-2, který se vinou poruchy zřítil v Severním Vietnamu, s australskými SAS se proběhnout džunglí nebo se SEALs poznat jednu z operací programu "Phoenix".

To byly ty lepší zprávy, teď ty horší. Nevím za co může autor a za co překladatel, ale v knize je hromada blábolů. V celé knize se například vyskytují samopaly AK-37, někde jsou samopaly (pravděpodobně, neznám originál) vydávány za lehké kulomety, nebo se dozvíte že " kulometčík měl stoner bubnový kulomet". Asi hrál v nějaký drsný kapele. V kapitole o Noriegovi se zase můžete dočíst o tom "jak granát ráže 105mm vypálený z vrtulníku Specter zapálil obrněnce". To musel být opravdu zážitek, hlavně to, jak nějaká helikopotvora střílí ze stopětky houfnice. Ta musela nadskočit aspoň o pět metrů. Proč je místo Spectre Specter nevím, ale nejedná se o překlep, je to na víc místech. Jak se stane z letadla vrtulník vím, i v mém slovníku stojí pod heslem gunship "silně ozbrojený vrtulník". Holt není gunship jako gunship. O to zajímavější je informace, že odbornou revizi provedl Petr Vohralík. Pokud mě paměť neklame, nějaký Petr Vohralík studoval na West Pointu. Takže jestli to byl ten samý Petr Vohralík, tak odbornou revizi pěkně odfláknul, nebo se za něj vydával nějakej Jouda. (Doufám, že to byl ten Jouda, byl bych celkem nerad, kdyby ze mě přijel Vohralík udělat sekačku.)