No podle toho co vím, tak s příchodem Bellu byly navrženy sedátka a u nich byl bezpečnostní pás (něco jako nosítka s pásy). Bohužel vojáci kteří byli transportováni se většinou na tyto sedátka se svou bagáží nevešli a byli v mašině tak jak se zrovna vešli (o nějakém poutání už nemohla být řeč). Postupem času i s příchodem dalších verzí Bellu se osvědčilo pro jednoduché naložení a vyložení vojáků tyto sedátka neinstalovat a tudíš nebylo se ani k čemu poutat. Jedině že by se využily transportní úchyty pro náklad, ale to by bylo asi škrábání ucha přes hlavu. Proto se většina přepravovaných jednotek prostě naládovala do slicka na zem jak se zrovna vešli a mohly se přidržovat pomocných popruhů, které byly za sedadly a na zadní stěně u motoru. Jak psal Witus, za letu prostě fungovala fyzika a menší otřesy se daly zvládnout přidržením za nějaký ten popruh či pouto. Jiná situace byla u slicků velení a kontroly kdy jednoduše oblečení velitelé řídili chod věcí a tyto sedátka využívali i s připoutáním. Zde bych uvedl jako přirovnání jízdy automobilem bez nutného používání bezpečnostních pásů. Někdo se připnul a někdo ne.
Podobná situace byla i u Shithooků, kde ale sedátka (tady spíš lavice) zůstávaly.
Když už jsme u té fyziky, četl jsem jednu příhodu lurpů, kdy byly nouzově evakuováni pomocí kobry, kdy si prostě nastoupili na lyžiny a přidržovali se křidélka. I tak to šlo a bez pásů
) Jeden doorgunner ,který tento způsob používal se také zmiňoval že se více bál těch větví ,než nepřátelsé střelby kterou dokázal účinně potlačit z M60. Další výhodou bylo že měl obě ruce volné... Takže shrnutí : doorgunner měl jednu nohu na lyži a vlastně i půlkou těla čouhal ven a zároveň byl připoután k vrtulníku - prý velice oblíbeno (ani se nedivím u těch bláznů z 1.jízdní ,konkrétně 1.squadrona 9.kavalérie se snad ani není čemu divit) Pokud i můj výklad stojí za houby tak doporučuji přečíst tuto knihu.
..jinak to co ty popisuješ tak je tzv. ,, opičí popruh'' popisuje ho i Tom Smith ve Snadnym Cíly...ale ten se používal hlavně u pátraču méně pak u transportních ,,Slicků'' a bitevních ,, Hogů'' kde byla většinou M-60 přidělaná ke konstrukci mixeru na speciálním podstavci...
... K tomu navážení - po přečtení té knihy spíš než pocit sou to šílenci převládal pocit úcty... Modří zrovna lehkej život neměli a co teprve ti pátrači