USA, 1987, 97 min
Režie: Aaron Norris
Scénář: Andrew Deutsh, Richard Marx, Harry Alan Towers, David Walker
Kamera: Arthur Wooster
Hudba: George S. Clinton
Hrají: Michael Dudikoff (Lt. Jeff Knight),
Robert F. Lyons (Sgt. Michael McNamara), Michael de Lorenzo
(Pvt. Raymond Bacera), Rick Fitts (Robert Hayes), Jesse Dabson
(Joshua Parker), William Smith (Major Flynn), Brian Libby (Roach)
Ve Vietnamu sloužilo mnoho mladých poručíků ve funkci velitele čety. O tom, jak se z jednoho nezkušeného zelenáče stane ostřílený mazák, vypráví i tento film.
Ale zatímco tu plkám, poručík Knight už sedí ve vrtulníku a míří ke své četě. V hlavě mu ještě zní slova nadřízeného. "Tohle není žádný cvičení. Budete velet a těm chlapům musíte věřit a oni vám. Je mi jedno, jestli vás budou milovat nebo nenávidět, ale když je udržíte naživu, oni udrží vás." To je hezký, ale jak to ve Vietnamu ve skutečnosti vlastně chodí? Na to se může zeptat spolucestujícího seržanta. "Je to skvělý. Deš na hlídku a pár jich zabiješ. Pak oni zabijou pár našich. Pak se vrátíš na základnu najíst, vyspat a příští den to samý. Než to pochopíš, seš buď mrtvej, nebo jedeš domů". Serža je drsnější než smirkový papír a slabší povahy by po jeho odpovědi vyskočily radši rovnou z vrtulníku, aby to měly za sebou, než by zjišťovaly skutečnost.
Poručíkův chopper přistál u asi nejmenší základny ve Vietnamu (produkce asi šetřila). Základna je tak malá, že by se dala přehodit granátem (zajímavý taktický prvek) a vejde se do ní právě jen jedna četa a to ještě s polovičním počtem mužů. Týpci, vedeni už od pohledu zkušeným seržantem McNamarou, se dívají na nového poručíka se směsicí pobavení a pohrdání. Minulý poručík nevyšel za poslední tři měsíce ze svého bunkru. Tenhle je ale z jiného těsta. Nastoupené jednotce oznámí, že hlavním úkolem čety je ochrana vesnice (ti užaslí chudáci to snad slyší poprvé v životě), budou chodit na hlídky a on nebude schovaný v bunkru, ale bude chodit s nima.
Hned na první hlídce mají štěstí, protože je málem ušlape stádo Vietnamců. Naštěstí to je po ránu a tak si rozespalí Kongové nevšimnou po čem šlapou. Na druhé hlídce už poručík takovou kliku nemá. Že je v džungli spousta natažených drátů, které mají na konci přivázaný granát, poručíkovi asi nikdo neřekl, příručku What A Platoon Leader Should Know about the Enemy's Jungle Tactics nejspíš nikdy neviděl a v důstojnické škole nedával pozor, nebo možná zrovna chyběl, když to probírali. Do jednoho drátu tak dlouho usilovně kopal, až se prolétl vzduchem (trojité salto se čtyřmi vruty, ale bodování pokazil mizernej dopad) a skončil v nemocnici.
V nemocnici je to sice lepší než v buši (a když zaplatíte sestřičkám, udělají vám to rukou, aspoň v Četě to říkali), ale když přijde major (nejspíš velitel praporu) a u poručíka pláče jak je jeho četa důležitá, protože jejich vesnice je jediná, kterou Charlie ještě nekontroluje, poručík Snaživka vyskočí z postele. Nějakej bouchlej granát, to nic není, to rozchodí v džungli. A je na čase, protože na poručíka a jeho četu se chystá více než desetinásobná přesila. Poručík může prokázat své vojevůdcovské kvality proti nemilosrdnému, krutému a lstivému nepříteli.
Co napsat víc ? Platoon Leader je béčko, jestli jste ho ještě neviděli, připravte se na drsné ksichty, chlapácké kecy, střelbu od boku, zachraňování neviňátek a ostatní nezbytnosti žánru. Mám dojem, že čím víc se v něm bojuje, tím víc z něj ta béčkovitost vylejzá. Ale musím také napsat, že jsem viděl horší filmy z Vietnamu. Ale i tak nebudu mít v následujících pěti letech potřebu film znovu vidět.